Umělá inteligence mění svět kolem nás — ale zvládne napsat román, který si skutečně přečtete? Jako vývojář, který s AI pracuje denně, jsem se rozhodl prozkoumat, co na to říkají autoři, akademici i technologická komunita. A hlavně: jaká je moje vlastní zkušenost.

Moje zkušenost: AI zatím autonomně psát nezvládne

Po řadě pokusů nechat AI (ChatGPT, Claude a další modely) napsat delší povídku nebo kapitolu knihy jsem dospěl k jasnému závěru: autonomní psaní beletrie je zatím za hranicí schopností AI. Po 10–20 stranách se začnou objevovat problémy:

  • Postavy si protiřečí, zapomínají na své motivace
  • Příběh sklouzává ke klišé a předvídatelným řešením
  • Chybí originální autorský hlas — text zní genericky
  • Emocionální hloubka a vnitřní monology jsou plytké
  • Delší děj ztrácí konzistenci a soudržnost

Jeden z nejotravnějších problémů je teleportace postav. AI nedokáže sledovat, kde se postava fyzicky nachází. Typický příklad: postava si vyjde ven zakouřit — a v další větě už popíjí kafe u kuchyňské linky, aniž by se vrátila dovnitř. Žádný přechod, žádný pohyb. Prostě tam najednou je. Čtenáři si toho všimnou okamžitě, ale AI to „nevidí”, protože nemá prostorovou představivost — pracuje s textem jako se sekvencí tokenů, ne jako se scénou.

Takových slepých míst je víc. AI občas zapomene, že postava drží v ruce zbraň, že je zraněná, nebo že je noc. Jsou to věci, které lidský autor řeší intuitivně, ale AI je musíte explicitně hlídat.

V češtině je to ještě horší

Všechny výše zmíněné problémy se v češtině znásobují. Důvod je prostý: čeština tvoří zlomek trénovacích dat oproti angličtině. Modely mají méně kvalitních vzorů, z nichž se mohou učit, a výsledek to odráží.

Nejvíc to vynikne na rytmu a tempu textu. AI v češtině velmi často seká věty — krátké, úsečné, jedna za druhou. Chybí delší popisná souvětí, která dávají próze dech a plynulost. Výsledek zní jako technická dokumentace nebo školní slohová práce, ne jako beletrie. Střídání krátkých a dlouhých vět, budování napětí přes rozvitá souvětí, práce s interpunkcí jako nástrojem rytmu — to všechno AI v češtině nezvládá.

Navíc se častěji objevují kostrbatá slovní spojení, nepřirozený slovosled a anglicismy, které do českého textu nepatří. Když píšete česky a chcete, aby text zněl přirozeně, musíte po AI přepisovat podstatně víc než v angličtině.

Ale nejsem v tom sám. Limity AI potvrzují i známé osobnosti literárního i technologického světa.

Co říkají autoři a myslitelé

Ted Chiang: „Umění vyžaduje rozhodování — a to AI nedělá”

Sci-fi autor Ted Chiang (držitel cen Hugo a Nebula, autor předlohy k filmu Příchozí) napsal v srpnu 2024 rozsáhlý esej pro The New Yorker s názvem „Why AI Isn’t Going to Make Art”. Jeho klíčový argument zní:

Volně přeloženo a shrnuto z jeho eseje:

„Když píšete beletrii, vědomě či nevědomě činíte rozhodnutí téměř o každém slově. Když dáte AI prompt, učiníte jen velmi málo rozhodnutí. AI musí vyplnit všechna ta rozhodnutí, která neděláte vy — a dělá to tak, že zprůměruje volby ostatních autorů. Tento průměr odpovídá nejnezajímavějším možným volbám, proto je text generovaný AI často tak mdlý.”

V originále Chiang píše:

“When you are writing fiction, you are—consciously or unconsciously—making a choice about almost every word you type. (…) One [way AI fills in] is to take an average of the choices that other writers have made, as represented by text found on the Internet; that average is equivalent to the least interesting choices possible, which is why A.I.-generated text is often really bland.”

— Ted Chiang, The New Yorker, 31. srpna 2024

Chiang dále zdůrazňuje, že AI nemá záměr komunikovat — nemá co sdělit, nemá životní zkušenost, z níž by čerpala. A právě záměr a prožitek jsou tím, co odlišuje umění od pouhého řazení slov.

George Saunders: „Lidská imaginace je zásadní pro fungující demokracii”

Pulitzerovou cenou oceněný autor George Saunders se připojil k hromadné žalobě Authors Guild proti OpenAI (září 2023) a řekl:

„Práce spisovatele — lidská imaginace zápasící s realitou, snažící se rozeznat ctnost a odpovědnost — je zásadní pro fungující demokracii.”

— George Saunders, tisková zpráva Authors Guild, 20. září 2023

Jonathan Franzen: „Autoři by měli mít právo rozhodnout”

Jonathan Franzen, jeden z nejuznávanějších současných amerických prozaiků, se k žalobě také připojil:

„Generativní AI je nové, rozsáhlé pole pro dlouhodobé zneužívání tvůrců obsahu ze strany Silicon Valley. Autoři by měli mít právo rozhodnout, kdy jsou jejich díla používána k ‚trénování’ AI.”

— Jonathan Franzen, tisková zpráva Authors Guild, 20. září 2023

Mary Rasenberger (CEO Authors Guild): „Přežvýkaná kultura nenahradí lidské umění”

„Současné generativní AI modely mohou generovat pouze materiál odvozený od toho, co bylo vytvořeno dříve. Kopírují strukturu vět, hlas, způsob vyprávění a kontext z knih. Výstupy jsou pouhé remixy bez přidání jakéhokoli lidského hlasu. Přežvýkaná kultura nenahradí lidské umění.”

— Mary Rasenberger, CEO Authors Guild, září 2023

Hromadná žaloba: Martin, Grisham, Picoult a další

V září 2023 podala Authors Guild spolu se 17 autory hromadnou žalobu proti OpenAI za porušení autorských práv. Mezi žalujícími jsou:

  • George R.R. Martin (Hra o trůny)
  • John Grisham (Firma, Pelicánův případ)
  • Jodi Picoult (Má sestra)
  • Jonathan Franzen (Opravy)
  • Michael Connelly (Harry Bosch série)
  • David Baldacci, Scott Turow a další

Žaloba upozorňuje, že knihy těchto autorů byly staženy z pirátských zdrojů a použity k trénování GPT modelů bez souhlasu a bez kompenzace. V prosinci 2023 byla žaloba rozšířena i na Microsoft.

Tři tábory názorů

Tábor Představitelé Postoj
Skeptici Ted Chiang, Authors Guild, většina profesionálních autorů AI generuje derivativní, průměrný text bez záměru. Ohrožuje živobytí spisovatelů.
Pragmatici Řada indie autorů a copywriterů AI je dobrý pomocník pro brainstorming, překonání writer’s blocku, korekce — ale finální text musí napsat člověk.
Optimisté Část tech komunity, AI startupy S příchodem nových modelů se kvalita rychle zlepšuje. Je jen otázka času, kdy AI napíše srovnatelný román.

Co AI zvládá dobře (jako asistent)

I přes výše zmíněné limity je AI vynikající nástroj v rukou zkušeného autora:

  • 💡 Brainstorming — generování nápadů na zápletky, postavy, světy
  • 🧱 Překonání writer’s blocku — návrhy alternativních scén
  • 🔄 Přepis — převod scény do jiného tónu nebo stylu
  • ✍️ Korektura — kontrola gramatiky, stylistiky, konzistence
  • 📋 Synopse a marketing — shrnutí děje, texty na obálku, anotace

Problém Amazonu: záplava AI smetí

Amazon Kindle je od roku 2023 zaplavený AI generovanými knihami nízké kvality. Některé dokonce nesou jména skutečných autorů, kteří je nenapsali (případ Jane Friedman, popsaný Authors Guild). Amazon byl nucen zpřísnit pravidla a vyžadovat označení AI obsahu. Řada literárních soutěží a nakladatelství AI práce explicitně zakázala.

Závěr: AI jako copilot, ne jako autor

Moje zkušenost i názory respektovaných autorů ukazují totéž: AI je skvělý copilot, ale mizerný pilot. Umí navrhnout, inspirovat, zpracovat podklady — ale napsat knihu, která čtenáře zasáhne, ve které je osobní výpověď, originální hlas a konzistentní příběh? To zatím nezvládne.

Jak říká Ted Chiang: umění vyžaduje tisíce rozhodnutí na každé úrovni. Právě souhra velkých i malých voleb je to, co dělá literaturu literaturou. A to je něco, co „vylepšené automatické doplňování” zatím neumí.


Zdroje

  1. Ted Chiang„Why AI Isn’t Going to Make Art”, The New Yorker, 31. srpna 2024.
    newyorker.com/culture/the-weekend-essay/why-ai-isnt-going-to-make-art

  2. Authors Guild„AG and Authors File Class Action Suit Against OpenAI”, tisková zpráva, 20. září 2023.
    authorsguild.org/news/ag-and-authors-file-class-action-suit-against-openai/

  3. US Supreme Court — rozhodnutí o neautorizovatelnosti AI generovaného umění, srpen 2023. Viz Wikipedia: Artificial intelligence art.

  4. Amazon a AI knihy — Amazon zpřísnil pravidla pro Kindle Direct Publishing, vyžaduje označení AI generovaného obsahu (2023–2024).

  5. Jane Friedman — případ falešných knih pod jejím jménem na Amazonu, řešený ve spolupráci s Authors Guild (2023).