Na serveru root.cz se nedávno rozjela zajímavá diskuze o tom, co vlastně znamená seniorita. Padaly tam i rady typu:
„Musíš počkat, až ti umře lead projektu, pak ho nahradíš a tím se staneš seniorem.”
Jiní to brali přes věk, délku praxe nebo počet let v jedné firmě. S tím mám zásadní problém. Je to takový „čínský přístup”: čím déle člověk někde sedí, tím víc je senior. Jenže délka služby sama o sobě neříká vůbec nic o kvalitě inženýra.
Seniorita není odměna za odsezený čas. Je to kombinace kompetencí, zodpovědnosti, dopadu a způsobu myšlení.
Co seniorita není
Co seniorita rozhodně není:
- věk
- počet let v oboru
- počet firem v CV
- počet projektů
- titul na vizitce
Někdo má 20 let praxe a pořád píše kód jako junior. Jiný má 6–8 let zkušeností a je skutečně seniorní inženýr. Viděl jsem oboje.
Co seniorita je
Seniorita je primárně o dopadu, zodpovědnosti a způsobu uvažování.
Technická hloubka a šíře
Senior rozumí nejen jak, ale i proč. Chápe architekturu systému jako celek. Dokáže posoudit trade-offy – výkon vs. údržba, rychlost dodání vs. technický dluh. Umí debugovat složité, nejednoznačné problémy.
Neznamená to znát všechny technologie. Znamená to umět se rychle zorientovat v nové technologii a použít ji správně. Psal jsem o tom v článku o adaptivním inženýrovi – o Azure jsem věděl minimum, naučil jsem se to za pochodu. To je seniorita, ne X let s konkrétním stackem.
Zodpovědnost za výsledek, ne jen za úkol
Junior řeší úkol. Mid řeší úkol a jeho kvalitu. Senior řeší výsledek a jeho dopad na systém, tým a byznys.
Senior přemýšlí dopředu. Vidí rizika dřív, než nastanou. Bere odpovědnost za rozhodnutí, i když nebyla populární. Umí říct „ne” a vysvětlit proč.
Schopnost pracovat s nejednoznačností
Senior nepotřebuje mít přesně rozepsaný task. Dokáže vzít vágní zadání, klást správné otázky, navrhnout řešení a dotáhnout ho do produkce.
Junior potřebuje instrukce. Senior si je dokáže vytvořit sám.
V bodyshopu je tohle klíčové. Člověk přijde na projekt, nikdo mu neřekne, co přesně má dělat. Musí si to zjistit, pochopit kontext a začít dodávat hodnotu. Kdo tohle neumí, nepřežije.
Dopad na ostatní
Seniorita se nepozná jen podle toho, co člověk udělá sám, ale podle toho, co umožní ostatním.
Senior mentoruje. Dává kvalitní code reviews. Zvyšuje úroveň týmu. Vytváří prostředí, kde ostatní mohou růst.
Pokud tým bez někoho funguje lépe než s ním, není to senior – je to bottleneck.
Pozor na „nepostradatelné” primadony, které si hlídají své know-how, nepřipouští diskuzi a blokují ostatní. To není seniorita – to je toxicita. Takových lidí je třeba se rychle zbavit, i když to krátkodobě bolí.
Kontextové myšlení
Senior přemýšlí nejen technicky, ale i produktově, byznysově a organizačně. Chápe, proč se daná věc dělá, jaký má dopad na zákazníka, kolik stojí čas, složitost a technický dluh.
Neříká jen „tohle je technicky nejlepší řešení”, ale „tohle je nejlepší řešení v tomto kontextu”.
Seniorita není status, ale role
Seniorita není titul, který člověk dostane, když vydrží dost dlouho. Je to role, kterou si musí odžít.
Senior nese odpovědnost, řeší složité problémy, podporuje ostatní a má reálný dopad na kvalitu produktu i týmu.
Pokud firma někoho nazývá seniorem, ale nemá prostor rozhodovat, nenese zodpovědnost a nemá dopad – pak to není senior. Je to jen dražší vývojář.
Jak se stát seniorem
Ne čekáním. Ne věkem. Ne titulem.
Ale:
- tím, že si člověk bere těžší problémy
- že přebírá odpovědnost
- že se učí z chyb
- že pomáhá ostatním růst
- že přemýšlí v souvislostech
Seniorita není cíl. Je to vedlejší efekt dlouhodobě kvalitní práce a správného mindsetu. Kaizen – kontinuální zlepšování.
Závěr
Myšlenka, že se seniorita odvíjí od délky sezení na židli, je nejen mylná, ale i škodlivá. Vytváří prostředí, kde se oceňuje loajalita místo kompetence a pasivita místo odpovědnosti.
Skutečný senior není ten, kdo čekal, až někdo odejde. Skutečný senior je ten, koho by tým postrádal, kdyby odešel.
V IT nezáleží na tom, jak dlouho člověk někde sedí. Záleží na tom, jaký má dopad.
Příště: Jak poznat (a co dělat s) toxickým „seniorem”.